Gabbe

Původně chtěl režisér Mohsen Makhmalbaf /Machmalbáf/ natočit dokumentární film o životě tkalců originálních koberců, zvaných gabbe. Tyto zvláštní koberce jsou drahocenné nejen tím, že jsou tkány ručně, ale především tím, že každý koberec je jiný. Ruce nomádských žen vetkávají do obrazů vlastní pocity, životní příběhy a barvy přírody, která je obklopuje. Kmeny Gashgai /Kaškaj/ žijí v oblasti jihovýchodního Íránu a Makhmalbaf se do oblasti vydal s malým štábem. Zmapovali celou oblast a dokonce s kmeny i kočovali. Barevná a neposkvrněná příroda íránského jihu a způsob nomádského života, jenž se pak zase zvláštním způsobem odráží v jejich kobercích, jim učarovaly natolik, že z dokumentárního filmu se postupně zrodil hraný film o jedné zakázané lásce, jejíž příběh je navždy vetkán do jednoho z těchto malých uměleckých děl. Dívka, jejíž příběh se vypráví, se jmenuje stejně jako tyto koberce - Gabbe.

Film získal Cenu za umělecký přínos na MFF v Tokiu 1996, Cenu pro nejlepší asijský film na MFF v Singapuru 1997, Cenu za režii a Cenu Asociace filmových kritiků na Katalánském MFF v Sitges ve Španělsku 1996.

Scenáristou, režisérem i střihačem snímku je jeden z nejznámějších současných íránských režisérů Mohsen Makhmalbaf, jenž je vedle Abbase Kiarostamiho nejčastěji uváděným íránským režisérem na světových filmových festivalech a přehlídkách.