Takoví normální zabijáci

Řeznický poslíček Mickey Knox se zamiluje do zákaznice Mallory Wilsonové. Brzy jí pomůže zabít jejího násilnického otce a zanedbávající matku, čímž začíná jejich hrůzyplně romantická cesta po silničním tahu 666. Modus operandi je prostý: každých pár kilometrů napadnou všechny v dosahu; naživu nechají jediného člověka, který o jejich zvěrstvech může vyprávět. Dvojici přitom pronásleduje neméně sadistický detektiv Jack Scagnetti. A řádícím aktérům je v patách rovněž bezskrupulózní reportér Wayne Gale, jenž jejich počínání bez okolků medializuje. Těsně před soudním přelíčením pak Galeův rozhovor vyvolá pravý očistec nejen v samotné věznici, ale i v celé zemi.

Halucinační satiru na masmédia, veřejné mínění a liberální přístup k násilí natočil velikán a letitý provokatér Oliver Stone (Barbar Conan, Četa, The Doors, JFK). Za původním námětem stál Quentin Tarantino (Pulp Fiction, Gauneři) a Stone jej spolu s Davidem Velozem Richardem Rutowskim rozvedl do zlomyslné frašky, postavené na skutečných kriminálních případech, díky nimž média prodávala násilí a utrpení za účelem zvýšení sledovanosti. Tomu odpovídá i blouznivý „MTV“ styl snímku, jenž reflektuje nejen spalující touhu a bouřliváctví hlavních postav, ale také bulvárně reklamní, až zvráceně sitkomovou estetiku dobových televizních show a zpravodajství. Jen sestříhání filmu zabralo tandemu Brianu Berdanovi a Hankovi Corwinovi (Zaříkávač koní, Strom života) takřka rok. Snovou formu zásadním způsobem podtrhla i neurvalá kamera dvorního Stoneova kameramana, Roberta Richardsona, jenž posléze spolupracoval s Tarantinem (Kill Bill, Hanebný pancharti, Tenkrát v Hollywoodu). Trent Reznor (Nine Inch Nails) pak zprodukoval patřičně kolážovitý soundtrack dodávající celému senzacechtivému tyjátru nový dynamický rozměr.