Ogaři z Luhu (Krátký proces)

Petr Zezulka (1987)

(1984-86) Vsetín - Valašské Meziříčí

Zrod souboru Ogaři z Luhu je nádherným příkladem toho, jak lze spojit dva ve své době nesourodé hudební styly v jeden, který může vzbudit pozornost vcelku široké divácké obce. Ve Vsetíně existovala parta teenagerů, která ačkoliv nevynikala nějakou instrumentální dovedností, přesto dala dohromady rockovou skupinu. Což bylo docela obvyklé. Snažila se o cosi, co lze s trochou dobré vůle nazvat punk zkřížený s metalem. O pár kilometrů severněji ve Valašském Meziříčí žil asi o pět let starší vousáč, jménem Petr Zezulka, který měl za sebou několikaleté zkušenosti z účinkování ve folk-rockové skupině Exploze. Tyto dva elementy spojil dohromady kdo jiný než dramaturg M-klubu Karel Prokeš. Společný soubor tehdy nazvali Krátký proces, ale po několika měsících byli nuceni tento docela hustý název změnit na Ogary z Luhu. Sestavu tehdy tvořili Petr Zezulka (voc), Jožka Mikeš (lg), Zbyněk Štěpánský (ds), Roman Macháč (g), Radek „Simons“ Filák (bg).

Zpočátku Zezulka (ač sám muzikant prachbídný) všechny učil jak a co mají hrát a když se instrumentální schopnosti členů bandu po čase zdvihly, začal čím dál více vnášet do písniček folklórní prvky. Na otázku, co na to členové kapely, odpověděl v Melodii (1991): „Smíli sa temu. Byl to smích, který plynul z jejich roků.“ Zde je nutné podotknout, že Zezulka všechny písničky zpíval v nářečí.

Hudební publicista Vladimír Vlasák o nich v Melodii (1988) napsal: „Skupina z Luhu, jak si říkali, naplnila představu valašské metal-folklorní skupiny zcela samozřejmě a dokonale, prosta velikášského pozérství a pruhovaných kalhot. Kluci v manšestrákách, tričkách a keckách stáli skromně v pozadí a udržovali metalovou mašinu v chodu. Kytara svižně malovala valašské motivky. Před nimi se týčil Zezulka, sehnut nad mikrofonem, do kterého chrlil texty, vyvolávající salvy smíchu“.

Skupina si zahrála na několika lokálních koncertech (Valašská Polanka, Valmez, Olomouc, Trenčín) a tato vystoupení a nahrávky z nich (Olomouc) ji zajistily docela slušný posluchačský ohlas. Bohužel na podzim '86, kdy byl soubor takříkajíc „v laufu“, zasáhla vyšší moc a Mikeš se Simonsem museli na vojnu. Zezulka tohle dost těžce nesl, protože hlavně Mikeš byl pro něj takřka nepostradatelný (v tomto období rovnoměrně spolupracovali na všech skladbách „ogarů“), a tak skupinu rozpustil. Ony ty problémy začaly už o něco dříve, protože někteří muzikanti nebrali hraní na příliš velkou váhu (Macháč, Simons).

Na začátku roku 1987 se Zezulka se Štěpánským spojili se členy Bazar Blues (prostředníkem byl opět K. Prokeš) a společně vytvořili skupinu podobného ražení jako byli „ogaři“ - Ciment.

Co se zachovalo do r. 1989:

- Audio:
Ogaři z Luhu: „Live in Olomouc“ (1986)
Exploze - Ogaři z Luhu - Ciment: „Best Of 1982-7 - live“ (STCV 1987) nahrávka obsahuje věci od Exploze (1982-4), Ogarů z Luhu (1986) a Cimentu (1987)