Televizní studio Ostrava v datech — Historie — Televizní studio Ostrava — Česká televize

Rok za rokem…

• 1955 – na základě rozhodnutí Vlády ČSR z ledna 1954 byla realizována výstavba nového televizního vysílače v Ostravě-Hošťálkovicích, tam bylo také vytvořeno první televizní studio na Moravě a ve Slezsku (1,5 roku po Praze). Bylo vybaveno černobílými kamerami a filmovým snímačem 35 mm. Vysílalo převážně distribuční filmy a jen vlastní pořady (v té době totiž neexistovala tv trasa s Prahou). Prvé vysílání pro Ostravsko se odehrálo 31. 12. 1955, zpočátku se vysílalo jen 2 dny v týdnu (středa 19.00–21.30 hod. a neděle 18.30-21.30 hod.), později to byly 4 dny (úterý, čtvrtek, sobota, neděle).
• 1956, červenec - první černobílý televizní přenosový vůz v Ostravě. Začala éra televize „na kolečkách“, první přímé sportovní přenosy, reportáže, přenosy z divadel, oblíbený pořad „Hádej, hádej, hadač“ ze sálu U Havránka (Ostrava-Zábřeh), silvestrový přenos z Pradědu a mnoho dalších. V malém studiu v Hošťákovicích se realizovaly i inscenace (jen živě včetně repríz), zpravodajství vysílalo filmový měsíčník. Technika spadala pod Oblastní správu radiokomunikací v Brně, program pod ředitele Československého rozhlasu Ostrava.
• 1956, 20. 12. – propojení Ostravy a Prahy radioreléovou trasou umožňuje vzájemné výměny pořadů.
• 1957 – od ledna zpravodajství v týdeníku Ostrava hlásí, vysílaný vždy v pátek (film 35mm se vyvolával v Gottwaldově).
• 1959 – spojení programu a techniky do společného podniku Televizní stanice Ostrava.
• 1961 – byl instalován první projektor F16, do Ostravy byl převeden starší přenosový vůz z Prahy.
• 1961, červen – svou činnost zahajuje TS Brno.
• 1962, listopad – zahájení výroby pořadu „Lovy beze zbraní“ (pro milovníky přírody), který se stal jedním z nejoblíbenějších v historii studia.
• 1963 - první přenos z Ostravy do zahraničí (INTERVIZE).
• 1968 - vytvoření nového televizního studia v Ostravě-Zábřehu (300 m²), modernější avšak stále černobílá technologie, v kamerách superortikony, záznam televizních pořadů byl možný pouze na filmový pás pomocí tv trasy do Prahy (tzv. telerecording - TRC). Malé studio v Hošťálkovicích bylo dále používáno pro zpravodajství.
• 1970 - zahájení vysílání 2. televizního programu ČST v ČSSR.
• 1971 - uvedení do provozu prvního magnetického záznamového stroje fy AMPEX. Používá velké cívky s páskem širokým 5 cm (2“) o hmotnosti 15 kg a  stopáži 1,5 hod, 4 rotující hlavy pro záznam a přehrávku, hmotnost celého stroje cca 600 kg. Nastala revoluce ve výrobě pořadů: Nebylo nutno vysílat vše živě, možnost okamžité kontroly natočené klapky a tedy i oprav nepodařené sekvence při natáčení, možnost repríz pořadu, možnost jednoduchého nástřihu - velký kvalitativní skok s dopadem jak na techniku, tak i tvůrčí štáby.
• 1973, květen - pravidelného barevného vysílání ČST v systému SECAM(francouzsko-sovětský koncept). I když ostravské studio zatím nevlastnilo barevnou elektronickou technologii, začala výroba pořadů na barevný film (vyvolával se v Praze).
• 1973, podzim – dokončena výstavba a zahájen provoz nového TV střediska. Studio P. Bezruče vzniklo v původních prostorách Divadla Petra Bezruče v centru Ostravy na Dvořákově ulici. Dvě TV studia (120 a 160 m2) s vlastními režiemi, střihové pracoviště se stroji Ampex, možnost výroby a vysílání filmů, odbavovací pracoviště, technická kontrola, nová zvukovýroba. Na této adrese funguje ostravské televizní studio dodnes.
• 1974 - Zrušení televizního studia pod vysílací věží v Ostravě–Hošťálkovicích.
• 1977 - nástup barevné elektronické technologie v ostravské televizi - v podobě nového sovětského přenosového vozu typu LOTOS (v systému SECAM), který byl později nahrazen modernějším vozem MAGNOLIA.
• 1981 – nový barevný přenosový vůz MAGNOLIA sovětské výroby (stále systém SECAM). I když se vysílání šířilo v systému SECAM, ČT Praha vyráběla vše v technicky kvalitnějším systému PAL a pro vysílání se použil jen transkódér. Technicky prozíravé řešení – celý archiv pásů a kazet je v kvalitnějším PALu, což se zúročilo po rozpadu východního bloku, kdy SECAM skončil.
• 1982 - sovětská barevná technologie MAGNOLIA (SECAM) i ve Studiu Petra Bezruče (režie, kamery).
• 1985 – uveden do provozu mobilní záznamový vůz se stroji AMPEX 2“, byl využíván do roku 1991, jezdil spolu s přenosovým vozem.
• 1986 – nový barevný přenosový vůz TESLA na podvozku LIAZ, obrazová technologie v systému PAL, na výstupu transkódér do SECAMu, nahradil starý sovětský přenosový vůz.
• 1988 – nové malé záznamové stroje SONY typu BVU U-matic (1“ kazety) – jimi jsou vybavovány nové obrazové střižny. Nastává éra post-produkčního zpracování pořadů, definitivní podoba nového pořadu nevzniká hned při natáčení na režijním stole, ale je kompletována dodatečně v obrazové střižně.
• 1990 – končí výroba zpravodajství na film, nasazení barevných elektronických kamer IKEGAMI s kompaktním záznamem ve standardu S-VHS, tzv. kamkordéry. Celkový útlum výroby na filmovou surovinu, zrušení fotolaboratoře.
• 1991 – zavedení nového perspektivního záznamového formátu BETACAM SP (kazety ½“) do střižen a později i do přenosových vozů a zpravodajství (1993).
• 1991 – vytvoření nových páskových střižen na bázi strojů BETACAM SP v SPB (TMZ2 a 3).
• 1992 – nákup nového kvalitního dvoukamerového přenosového vozu SONY ve vozidle Mercedes-Benz. Nasazuje se při realizaci různých žánrů: inscenace, publicistika, hudební pořady, sport.
• 1992 – rozdělení Československé televize na Českou a Slovenskou televizi.
• 1993 – zahájení vysílání ČT v technicky kvalitnější normě PAL (německý koncept). V systému PAL vysílá prakticky celá západní Evropa a mnoho zemí světa.
• 1995 – ve studiu Petra Bezruče zahájen provoz nové digitální technologie SONY (režie, studiové kamery), umožňující vyrábět ve standardním formátu 4 : 3 i širokoúhlém 16 : 9  (první v ČT !), nasazena nová digitální disková technologie Pro Tools ve zvukovýrobě.
• 1995-1996 – modernizace velkého přenosového vozu (nové kamery, záznamy, obrazová režie), nasazení prvních strojů Digitální BETACAM ve střižnách (vyšší kvalita obrazu).
• 1997 – síť všech TV vysilačů v celé republice je zásobována digitálním signálem (formát MPEG-2) přes satelit Kopernikus 2 (tzv. Czech Link) pro okruhy ČT1, ČT2, Prima aj.
• 1997 – výrazná modernizace obou studií v SPB: rozšíření plochy, nový horizont, kvalitní vzduchotechnika, akustické obložení, nové el. rozvody, aj.
• 1997 – červencová povodeň zničila v archivu ostravské televize v Přívoze 30 tisíc filmových šotů, 6 tisíc filmů, 2 tisíce videopásů, 9 tisíc scénářů, 10 tisíc kusů fotografií, kompletní spisovnu, polovinu fonotéky, sklad nábytku, kostymérnu a kompletní sklad rekvizit.
• 1998 – nástup nového digitálního záznamového media na diskové paměti, nárůst trikových možností a rychlosti přístupu, kvalitativní změna na on-line i off-line střižnách (snadný střih na přeskáčku). V ČTO byly instalovány 2 nové nelineární střižny od fy AVID (Media Composer).
• 1998 – nový 4 kanálový diskový záznam Pro File 200 (TEKTRONIX) ve velkém PV, použití hlavně ve sportu pro „vracečky“ a „zpomalovačky“ (slow motion).
• 1999 – výměna kamer pro celé zpravodajství: nasazení pěti nových souprav digitálních kamkordérů ve formátu DVCAM (tzv. akviziční formát).
• 2000 – další důležitý mezník v modernizaci zpravodajství: zrušení páskových střižen a zavedení nové digitální technologie na bázi diskových záznamů od fy LEITCH. Moderní koncepce se společným (sdíleným) diskovým polem pro nabírací stanice, NL střižny i vysílací pracoviště. Toto vybavení má Ostrava jako první ze všech studií v ČT ! (ČT Praha až v r. 2003/04, TS Brno 2004). DNP = Digital News Production.
• 2001 – dokončena přestavba haly v Ostravě-Radvanicích, kde vznikl nový velký natáčecí ateliér o ploše 400 m². Natáčení probíhá přenosovým způsobem s přistaveným přenosovým vozem, většinou za účasti publika (pořady Bludiště, Tak neváhej a toč!, Hodina pravdy, Neuvěřitelný svět rekordů a kuriozit, Pomozte dětem! aj.)
• 2002 – rozšíření dvou nelineárních obrazových střižen AVID o další kvalitní pracoviště AVID Symphony, které slouží hlavně pro on-line sestřih i náročných typů dramatických pořadů (možnost barevných korekcí, titulkování, úprav zvuku apod.).
• 2003 – propojení všech televizních studií a vysílačů pomocí digitální sítě ATM Českého Telekomu na bázi optických vláken a náročných koncových zařízení, zkvalitnění přenosových tras, opuštění starých analogových televizních tras Českých radiokomunikací. S tím souvisela také náročná rekonstrukce (digitalizace) odbavovacího pracoviště v SPB. Po síti ATM jsou provozovány i datové komunikace a propojení telefonních ústředen.
• 2003 – přemístění olomoucké redakce do nových prostor ve výškové budově Regionálního centra, vybavení novou digitální střižnou Pinnacle Purple, napojení na optickou síť ATM, která umožňuje přímé napojení na studia a souborový přenos příspěvků.
• 2003 – s ohledem na obtížnou finanční situaci v ČT se nepodařilo prosadit požadavek na nákup nového digitálního velkého přenosového vozu, který by vyměnil opotřebený (již 17 let starý) stávající vůz. I první pokus o nový přenosový vůz již v r. 2001 skončil neúspěšně pozastavením nákupu.
• 2004 – zprovoznění další krajské zpravodajské redakce v Krnově se záběrem na okresy Bruntál a Jeseník, vybavení opět nelineární střižnou Pinnacle Purple a napojení na optickou síť ATM.
• 2004 – přenosový vůz byl vybaven novým vícekanálovým diskovým záznamem fy EVS, snadné odbavení Slow-motion a Headlines na vyšší kvalitativní úrovni.
• 2004 – příprava TS Ostrava na vysílání moravské mutace pořadu „Dobré ráno z Moravy a Slezska“, které bylo zahájeno v lednu 2005 (po týdnu střídavě s TS Brno).
• 2005 – do plánu investic pro TS Ostrava byl zařazen nákup nového digitálního 6ti-kamerového přenosového vozu. Tento vůz byl také vzápětí realizován a na přelomu roků 2005 a 2006 uveden do provozu. V tomto roce došlo k inovaci a dalšímu rozšíření zpravodajského systému DNP Leitch a začala příprava na zahájení zásadní rekonstrukce televizní technologie ostravského studia Petra Bezruče.
• 2006 – ve studiu Petra Bezruče byl na základě stále se zvyšujících požadavků na výrobní kapacity vybudován zcela nový režijní komplex RK1, který umožňuje práci v obou studiích SPB najednou. Zároveň však slouží i jako plnohodnotná náhrada stávajícího, dnes již dosluhujícího, ale stále plně funkčního režijního komplexu RK2.
• 2006 – kompletně byla obměněna technologie pro výrobu skrytých titulků, které vycházejí vstříc neslyšícím divákům.
• 2006 – zahájena byla výměna televizní „výbavičky“ redakce sportu s ohledem k nárůstu výroby pro samostatný sportovní kanál ČT, umožňující sestřih a odbavení materiálu přímo ze sportoviště.
• 2007 – v tomto roce byl ke Studiu 3 v Radvanicích vybudován nový režijní komplex, čímž došlo k uvolnění přenosového vozu ČT TSO pro potřeby sportovního kanálu ČT 4 Sport. Režijní komplex umožňuje jak výrobu primárních materiálů, určených pro další zpracování, tak živé vysílání. Atypickým pro tento komplex je záznamový formát. Televizní signál se zaznamenává vícekanálově na harddisky a je takto přenesen na nové NLE střižny Avid, kde je dále zpracován do finální podoby.
• 2007 – postupné opouštění „páskové“ platformy záznamu televizního signálu v profesionální technice znamenalo v roce 2007 náhradu páskové střižny TMZ 3 dalším nelineárním systémem Avid, tentokráte již schopného práce i s materiály formátu HD, tedy formátu s vysokou rozlišovací schopností. Souběžně s vybudováním nové NLE střižny došlo i k upgrade stávající střižny Avid 1 na tuto vyšší a novější verzi.
• 2007 – dokončení výměny technologie skrytých titulků, tentokráte pro on-line vysílání.
• 2007 – v souvislosti s přípravou automatizace vysílání zpravodajských pořadů byl zaveden nový zpravodajský řídící systém OCTOPUS, umožňující podstatné zrychlení přípravy vysílání a výroby zpravodajských pořadů.
• 2007 – v návaznosti na technologii nově vybudovaného režijního komplexu RK1 bylo kompletně zrekonstruováno pracoviště TOP, tedy koncový bod vysílacího řetězce TSO. Nově je toto pracoviště kompletně digitální a jeho technická obnova byla dokončena rekonstrukcí monitoringu.
• 2008 – v tomto roce byl veliký díl investic věnován předpokládanému přechodu na formát obrazu 16:9. Z tohoto důvodu (ale ne jenom proto!) byla provedena výměna zpravodajských kamer za kamery nového bezpáskového záznamu formátu XDCAM, což je záznam na optický disk podobný disku Blu-ray.
• 2008 – ze stejného důvodu byly nahrazeny stařičké (i když stále fungující) kamery ve studiu S 3 v Radvanicích za nové. V současnosti jsou všechna studia vybavena posledním existujícím modelem studiových kamer Sony v standardním rozlišení, což včetně přenosového vozu znamená celkový počet 19 kusů.
• 2008 – s nástupem nových bezpáskových technologií a s opouštěním klasické on-line práce na střižnách bylo nutno zrekonstruovat záznamová pracoviště a pracoviště přepisu. Nově vybudovaná pracoviště nyní lépe vyhovují změnám pracovních postupů jak složením technologie, tak i novým ergonomickým uspořádáním.
• 2008 – s výhledem budoucího vysílání České televize ve vysokém rozlišení, tedy v HD, investovalo TS Ostrava do technologie HDCAM, tedy současné vlajkové lodi pro výrobu pořadů s vysokým rozlišením. Tato investice znamenala pořízení kamerové soupravy v HD formátu, stolního stroje a nakonec i vybudování další NLE střižny Avid, tentokrát v plném HD. Zejména v případě dramatické tvorby, která se vyrábí v dlouhodobém předstihu před termínem vysílání, jsme tedy prozíravě vyšli vstříc budoucímu vývoji.
• 2008 – v oblasti zpracování zvuku došlo k dlouho očekávané výměně technologie dvou pracovišť zvukovýroby za zařízení nové generace při zachování osvědčené platformy ProTools firmy Digidesign. Na obou pracovištích včetně odpovídajícího pracoviště přepisu byla kompletně obměněna hardwarová vybavení včetně všech periferií a společného úložiště dat. Na pracovišti ZVV 1 byl navíc nahrazen již nespolehlivý mixážní pult Soundcraft novým ovládacím panelem Digidesign. Stejná výměna je plánována pro pracoviště ZVV 2 v roce 2009.
• 2008 – zvyšující se požadavky na aktuálnost zpravodajství formou přímých vstupů zpravodajských redaktorů z konkrétního místa, v konkrétním čase vedly k rozhodnutí vybavit Redakci zpravodajství ČT, TSO vlastním DSNG vozem, tedy vozem, který je schopen živě přenést televizní signál prakticky z kteréhokoliv místa do televizního studia, a tím až k divákovi. Vůz byl zpočátku ve zkušebním režimu a postupně se stal nedílnou součástí každodenní práce TS Ostrava.
• 2009 – v oblasti investic do televizní technologie došlo k cyklické obnově dosluhujícího zařízení a jeho doplnění o prvky, které si moderní televizní výroba vyžaduje a které dosud nebyly součástí televizního portfolia. Šlo především o:
  • rozšíření přenosového vozu o bezdrátovou kamerovou soupravu, umožňující volný pohyb kameramana po „place“.
  • vybavení přenosového vozu soupravou „košových miniaturních kamer“, přinášejících nové zážitky při přenosů ze zápasů basketbalu.
  • ve voze byl navíc nahrazen dosluhující harddiskový záznam novým, umožňujícím spolupráci více přenosových vozů najednou, čímž se přenosový vůz stal ve své třídě absolutní špičkou pro přenos standardního televizního signálu.
  • ve výbavě „kamenného“ studia došlo k zásadní změně ve zpracování zvuku. Obě pracoviště zvukovýroby byla přestavěna do plně digitální podoby, která bude v roce 2010 ještě dále rozšířena pro výrobu pořadů s multikanálovým zvukovým doprovodem.
• 2010
  • dokončení modernizace nelineárních střižen na systém umožňující zpracování HDTV, tedy signálu s vysokou rozlišovací schopností
  • rekonstrukce Režijního komplexu RK 2, vybudovaného v roce 1995, který jako první v ČT umožňoval výrobu ve formátu 16 : 9. Abychom dodrželi tradici, je nová „RK dvojka“ opět prvně vybudovaným studiovým komplexem v ČT, tentokráte v možnosti výroby v HDTV.
• 2011
  • byla zahájena kompletní obnova zpravodajského systému. V koordinaci s ČT Praha a TS Brno probíhá příprava zásadní změny technologie, a tím i práce na zpravodajských pracovištích. Hlavním cílem tohoto úsilí není jen modernizace dosluhujících technologií, ale i zefektivnění a zlepšení práce redaktorů, tedy také výrazné zkrácení výroby zpravodajských příspěvků. Vyjdeme tak divákům vstříc s informacemi, které budou odrážet bezprostřední a v daném okamžiku aktuální situaci. Tento přístup si vyžaduje nejen existence 24hodinového zpravodajského kanálu ČT, ale potřeba obstát v konkurenci s jinými.
  • nezapomínáme ani na modernizaci netelevizních technologií, jako je výpočetní a osvětlovací technika, autoprovoz, rozšiřování vzduchotechniky, klimatizace, obnova budov a další nepostradatelné kroky.
• 2012
  • v koordinaci s ČT Praha a TS Brno probíhá další etapa přípravy zásadní změny technologie, a tím i práce na zpravodajských pracovištích, která byla zahájena v roce 2011.
  • v souvislosti se stále se zrychlujícím tempem přechodu k vysílání s vysokou rozlišovací schopností (HD) bylo koncem roku 2012 zahájeno vysílání živých pořadů v HD kvalitě (např. Sama doma, Dobré ráno) ze studia TSO.
• 2013
  • byly dokončeny práce na zadávací dokumentaci pro rekonstrukci technologie Zpravodajství České televize a vyhlášeno výběrové řízení formou soutěžního dialogu.
  • dokončena byla obměna technologie nelineárních střižen pro plnohodnotnou výrobu ve vysoké rozlišovací schopnosti (HD); změnil se původní systém lokálních datových úložišť na systém jednotného sdíleného úložiště.
  • bylo vybudováno lokální digitalizační pracoviště TS Ostrava pro digitalizaci archivních fondů a začleněno do celotelevizní sítě.
  • průběžně, jako každoročně, probíhala obměna drobné TV technologie, vozového parku, scénické a osvětlovací techniky a budov.
• 2014
  • proběhlo velmi náročné výběrové řízení na rekonstrukci technologie Zpravodajství České televize.
  • byla zahájena obměna reportážních kamer Zpravodajství ČT za plně HD technologii. Společně s plánovanou rekonstrucí technologie je toto nezbytným krokem k přechodu zpravodajského kanálu ČT24 na vysílání ve vysokém rozlišení (HD), plánovaném na červen 2016.
  • technologie Zpravodajství byla rozšířena o moderní technologii, využívající GSM přenosu signálu od redaktora do studia, včetně použití mobilů a tabletů.
  • portfolio kamer pro publicistiku a dramatickou tvorbu bylo rozšířeno o další kamery, umožňující záznam signálu v UltraHD (4K).
• 2015
  • v prvním kvartálu roku byla zahájena dlouho plánovaná rekonstrukce technologie Zpravodajství České televize, která by po zhruba ročním období měla být uvedena do provozu.
  • portfolio kamerové techniky bylo rozšířeno o filmovou kameru umožňující záznam až 4K (březen 2015).
  • byla zahájena instalace technologie nového zpravodajského systému DNPS II (srpen 2015).
  • režijní komplex RK1 byl dovybaven o čtvrtou plnohodnotnou kameru HD (říjen 2015).
  • byl zahájen přechod vysílání RZ TS Ostrava do vysílání v plném HD rozlišení předkupem multiformátové vysílací režie (říjen 2015).
  • během celého roku 2015 probíhala cyklická modernizace televizní i podpůrné technologie.
• 2016
  • hned začátkem roku byl nahrazen kamerový jeřáb studia S2, používaný například při vysílání Dobrého rána.
  • technologie TV přenosů byla rozšířena o nejnovější bezdrátový monitorovací systém, umožňující sledování signálu z kamery na dálku na více místech najednou, což je nutné při výrobě dětského soutěžního pořadu U6.
  • dále byla rozšířena kapacita sdíleného úložiště postprodukčních střižen Avid, která je nutná při výrobě pořadů ve vysokém rozlišení (HD).
  • v souvislosti s plánovaným přechodem zpravodajství ČT k vysílání ve vysokém rozlišení (HD) byla dokončena obměna kamer všech štábů za kamery toto umožňující.
  • byla dokončena příprava modernizace režijního komplexu Zpravodajství TS Ostrava, který je posledním ostrůvkem technologie Zpravodajství, pracujícím pouze ve standardním rozlišení. Vlastní realizace začíná v těchto dnech a měla by být dokončena do konce února 2017.
  • ale největší akcí v oblasti výměny technologie se bezesporu stal nový zpravodajský systém (DNPS II), který byl po několikaleté přípravě úspěšně uveden do ostrého provozu na podzim tohoto roku, a to ve všech třech Studiích České televize.

Leden 2017
Zpracoval: Ing. Petr Mück, hlavní inženýr TS Ostrava