Úvod » Články

Když z krajského města sjedeme na jih máme tu dvě města: Chrudim a velikostí s Hradcem srovnatelné Pardubice. V těch se, na rozdíl od HK, dýchalo poněkud svobodněji. V Pardubicích byl nejaktivnějším Lumír „Zilvar“ Sokol, androšská mánička, frontman kapely Oscar Band a pořadatel mnoha neoficiálních akcí. Vedle Oscar Bandu tu ještě existoval další androš, skupina Šťastný a veselý, žily zde a tvořily experimentální Rozmazané děti a na konci 80. let tu vzniklo i elektronické duo Gun Dreams (Benda, Papež), působil tu heavymetalový Kraken.

Fungoval tu taktéž známý klub Na Drážce, který nabízel převážně folk ovšem v souvislosti s ostatními hudebními a uměleckými styly. Úžasnou záležitostí tu byl určitě Klub přátel moderní hudby, který míval tak konfliktní dramaturgii, že byl nakonec v roce 1986 zrušen. Nu, a podobnou personou jakou byl ve městě perníku Zilvar se mohla pyšnit i čtyřikrát menší Chrudim - neúnavný hippie František Free stál u zrodu mnoha undergroundových akcí. Známé byly hlavně jeho androšské fotbalové turnaje s "pivem a hudbou", které pořádal každoročně v blízkém Chrástu. Blízko Chrudimi na statku ve Skalici u Hrochova Týnce taktéž zpočátku žila i nejkontroverznější postava českého podzemí, Jim Čert.

Vůbec, celá tato část Východních Čech byla nabita mnoha lokálními aktivitami. Václav Mazal pořádal každoroční rockový festival ve Chvaleticích, v Přelouči pomalu vznikala literární zpráva o bigbítu a undergroundu 80. let, „Přeloučský román“, připisovaný místnímu folkaři Karlu „Cárovi“ Novotnému a Pražákovi Tomáši Mazalovi. Prvně jmenovaný okolo sebe nakonec soustředil i místní máničkovskou komunitu, z jejíhož okruhu pak vyšla i podzemní skupina Druhá verze. Navíc ze stejného města pocházel i thrash´n´rollový Polymetal a čistě thrashový Crionic. A poblíž Přelouče se několikrát odehrála tzv. Májovka - minifestival undergroundových kapel, který pořádali právě hudebníci z Druhé verze M. "Mildes" Rudolf a "Pazďa" Janda s "oscarbandovým" L. "Zilvarem" Sokolem.

Na východ od HK to bylo město Dobruška a její crazy nová vlna Jablečné Pyré, o něco později také hardcore-punk Nátěrová hmota. Na Náchodsku a hlavně v jejím působišti, Kostelci nad Orlicí se melancholicky vzpomínalo na neustále pronásledovanou jazz-rockovou kapelu Andromeda (bratři Klecandrové) a její odnož Bílé světlo, která byla součástí undergroundu 70. let, aby se s nadějí hledělo na její další fungování pod názvem Prostor. Ani to však dlouho nevydrželo a tak se přetransformovala ve folk rockový soubor Oboroh, který se prezentoval hlavně křesťanskými texty. Poblíž, v Letohradu, se ve druhé polovině 80. let zrodil metalově alternativní Sebastian a ve Vysokém Mýtu působila skupina Aqua. Ve Svitavách se zase pomalu dávala dohromady punkárna Čertůf punk, folklórně-bigbítová 1. Českomoravská nezávislá hudební společnost, svoje první věci natočila i rómská skupina Točkolotoč.

Komunita mániček z České Skalice měla zase svůj androšský hard rock s dechy Prasečí farmu. V Broumově a okolí působil kamarád V. Havla Stanislav Pitaš, pořadatel několika podzemních akcí a údajný tvůrce inzerovaného veřejného blahopřání Havlovi, které se, uniknuvší cenzorům, objevilo v Rudém Právu.

Rušno bylo i na západ od HK, kde leží Nový Bydžov, ve kterém existovala punková formace Adaptér (později přejmenovaná na NVÚ), ale hlavně se v něm na konci 80. let zrodil jeden z nejbláznivějších souborů, těleso o několika desítkách členů (mániček i punkerů z celých východních Čech), soubor Kuličky pod vedením svého bosse Milana Luckého.

A co hrobník novovlnného Letadla, město Hořice? Tam se vytvořila opět máničkovská parta okolo Pavla „Artura“ Fraita a Honzy a Tomáše Kremenťákových, kteří ve druhé polovině 80. let zorganizovali několik androšských akcí (např. v Hrádku u Nechanic) a sami vystupovali s kapelami Odpad a Naše žití visí na vlásku. Frait byl navíc hlavní personou i co se týče místního undergroundového občasníku Sklepník. V blízké Nové Pace se pak ve druhé půlce dekády dal dohromady heavymetalový Tormentor.

V Podkrkonoší pobýval ve své chalupě na Hrádečku v obklopení dalekohledy ozbrojených fízlů-dohlížitelů dramatik Václav Havel, o pár kilometrů dál v Trutnově stál na startu rockový kult DAI, začínala hrát Dračí ulička a z popela znovu zrodivší se jazz rocková parta Cui Bono, ovšem v 80. letech oblečena v novovlnném hávu. Nu, a pořadatel východočeského „woodstocku“ hippie a Indián Martin Věchet jen smutně zíral na policejní a estébácké vozy, které mu svou přítomností naznačovaly, že „žádnými vúdstoky si socialismus rozvracet nedáme“.